50 let od Playa Giron
50. výročí Playa Girón
Přidáno v úterý 19. 4. 2011
17. dubna si připomínáme vylodění na Playa Girón, ve světě známé jako invaze v Zátoce sviní. Kuba byla do konce 19. století pod otrokářskou a feudální nadvládou španělské monarchie (španělští kolonialisté vyhladili původní indiánské obyvatelstvo). Boj kubánských vlastenců v 19. století byl dlouhý, ale úspěšný. Žel nevedl k úplné národní svobodě, ale Kuba se dostala pod americký diktát. V roce 1925 vznikla Komunistická strana Kuby z kruhu marxistických intelektuálů, hlavně Julia Antonia Melly, který byl diktátorským režimem vězněn, po masových demonstracích ze země vyhnán a v Mexiko City zavražděn vrahy diktátora Gerarda Machady.
Kuba sice byla oficiálně republikou, ale US základna na Guantanámu a Plattův dodatek ústavy zajištoval svrchovanost americké buržoazie nad Kubou. Prezidenti byli bud vojenští diktátoři či civilní, ale pokaždé velmi zkorumpovaní. Základna Guantanámo byla pronajmuta na dobu neurčitou a v roce 2001, po zinscenovaných řízených demolicích Světového obchodního centra, zde byl vytvořen koncentrační tábor, kde jsou vězněny osoby podezřelé z "terorismu". O jeho hrůzách se vedou pouze spekulace, které pomalu vyplouvají na povrch.
Celá první půlka 20. století se vyznačovala morálním úpadkem buržoazie, rozrostlou mafií, která ovládala celý stát, gangy, rasismem proti jiným rasám, zvláště bývalých otrokům. V roce 1953 podnikl chudý student práv Fidel Castro Ruz se skupinou povstalců útok na kasárny Moncada, který se nepodařil. Při procesu, kde se obhajoval sám, pronesl Castro slavnou větu "Historie mě ospravedlní". Byl uvězněn a propuštěn až při hromadné amnestii roku 1956. Zde založil spolu s dalšími revolucionáři "Hnutí 26.července", do kterého se zapojil i Argentinec Ernesto Che Guevara. Skupina 80 revolucionářů se vylodila na lodi Granma (po níž je pojmenován hlavní kubánský deník na ostrově. Revolucionáři byli přepadeni a přežilo jich pouze 13, ti se přesunuli do Sierra Maestra. Partyzánské hnutí nabíralo bojovníky z řad chudých rolníků a postupně rostlo. Mezi hlavní osobnosti patřili Fidel Castro, Raul Castro, Juan Almeida, Ernesto Che Guevara a Camillo Cienfuegos. Roku 1958 byla svedena bitva u Santa Clary, kde partyzánská jednotka pod vedením commandanta Ernesta Che Guevary porazila batistovce a díky tomu Batista uprchl ze země. 1. 1. 1959 byla osvobozena La Habana a Santiago de Cuba.
Nová vláda sice byla uznána USA, ale bylo to spíše doufání, že pravicové křídlo, které nevzešlo z partyzánských jednotek, vymění Batistu, ale režim kapitalismu a diktátu USA zanechá. V létě byla tato vláda pro svoji neúčinnost a labilitu odvolána a předsedou nové vlády se stal Fidel Castro a ministrem průmyslu Ernesto Che Guevara. Proběhla pozemková reforma, znárodněny latifundie a bývalé otrokářské cukrovary, které odmítly zpracovávat cukrovou třtinu, předány kubánskému lidu. To už US kapitálu vadilo a Kubě přestal odebírat cukr a jiné komodity a dodávat ropu. Hospodářskou pomoc a spolupráci nabídl socialistický blok, hlavně Sovětský svaz, jako pomoc při národněosvobozeneckém boji proti kolonialismu a imperialismu.
Bývalí Batistovi přívrženci, podporovatelé režimu, kteří, pokud je revoluční spravedlnost nepotrestala (dnes označováni jako "bojovníci za svobodu a demokracii"), se s pomocí CIA vycvičili a spolu s žoldáky z různých středoamerických zemí vyzbrojili k porážce kubánské revoluce a svržení Fidela Castra. Flotila vyplula pod vlajkou Libérie z Nicaragui okupované somozským panstvím směrem k jihu Kuby. 17. dubna 1961 se útočníci vylodili v málo zalidněné oblasti poloostrova Zapata,v zatoce Sviní (Bahía de Cochinos) na pláži Playa Girón. Tomuto vylodění předbíhalo bombardování letišť na Kubě letadly kubánských exulantů. Několik lidí bylo zabito. Vylodění bylo zpozorováno malou jednotkou milice, ta předala zprávu, ale byla zabita (2 dělníci a 3 rolníci). Zdá se, že vláda kubánské revoluce byla připravená díky informacím KGB a věděla snad i místo vylodění. Jelikož revoluční armáda měla asi jenom 10 tisíc vojáků rozprostřených po celém ostrově, byla vyhlášena všeobecná mobilizace a vytvořeny milice. Kontrarevoluci se nepodařilo postupovat z pláží a byla vytlačena lidovou milicí pod vedením samotného Fidela Castra zpět. 19. 4. se poslední zbytky exulantů vzdaly. 1200 jich bylo vyměněno za lékařské a potravinové zásoby, kterých bylo po revoluci na Kubě méně. V Bahía de Cochinos na tento slavný den vzpomíná tabule se slovy: "Zde utrpěl americký imperialismus první vážnou porážku." Po prohrané invazi daly americké mocenské kruhy pokyn své loutce - presidentu Kennedymu - aby podepsal ekonomické a politické embargo vůči Kubě. Kuba tomuto embargu hrdě už 50 let vzdoruje. Plamen Kubánské revoluce stále plane. Zajímavostí je, že v roce 2001 se v USA konala mše za památku Fulgencia Batisty.
Josef Dastan