Kdo zotročil naši zemi?
Antikomunistická propaganda s oblibou tvrdí, že komunistická vláda v Československu v letech 1948-1989 zotročila naši zemi. Je velmi zvláštní si představit, že byla zotročená země, která byla zemědělskou a průmyslovou velmocí, která svým občanům zajišťovala existenční jistoty, která byla skutečnou svobodnou socialistickou zemí, bez účasti na imperialistických vražedných misích typu Koreje, Vietnamu apod. Otázkou potom je, proč buržoazie tvrdí, že komunisté zotročovali Československo, když z něj udělali svobodnou zemi a dostali je na hospodářský vrchol ve všech oblastech (zemědělství, průmysl, výroba, sociální zákony, ekonomika). Možná je to také kvůli tomu, že samotná buržoazie zničila naši Československou republiku a rozdělila ji, bez souhlasu většiny občanů, na dvě samostatné části – Českou a Slovenskou republiku, jež více než 20 let zotročuje a udělala ze dříve socialistických svobodných občanů ČSSR žebráky a otroky finančního kapitálu!
Jaké buržoazie používá argumenty, když hovoří o zotročeném Československu za socialismu?
Mluví o potlačování lidských práv za socialismu. Mluví o zákazu svobodného projevu či zákazu náboženského vyznání. Je nepochybnou pravdou, že za socialismu byli občané Československa daleko svobodnější, než jsou dnes za kapitalismu. Pokud buržoazie mluví o potlačování lidských práv za socialismu, činí tak hlavně proto, že dnes sama potlačuje základní lidská práva milionů pracujících. Základní lidská práva, jako je právo na práci, právo na bezplatné a kvalitní zdravotnictví a školství, jsou dnes již prakticky nefungující práva, která začínají být odstraňována i ze zákona. Právě tím, že tento buržoazní režim vzal všem pracujícím v ČR základní lidská práva, zotročil je všechny a udělal z nich levnou pracovní sílu pro kapitalisty a vykořisťovatele. Svoboda projevu a názoru není dnes o nic větší, než byla za socialismu, naopak, jsou dnes pracující zcela nesvobodní a závislí na výkladu antikomunistických sdělovacích prostředků. Možnosti svobodného projevu jsou okleštěny a svobodný názor může člověk mít, jen pokud to vyhovuje a nepřekáží buržoazii! V okamžiku, kdy člověk zastává pokrokové a protirežimní názory, je garantovaná svoboda názoru pryč. Důkazem toho je i neustálá snaha současné protilidové vlády o zrušení KSČM či přijatý zákon o tzv. třetím protikomunistickém odboji. Tento režim ve skutečnosti nedovolí nikomu mít svůj vlastní názor, protože skrz sdělovací prostředky tluče pracujícím do hlav primitivní a nesmyslný antikomunismus, s jehož pomocí tento systém odvádí pozornost od svých obrovských nedostatků, které již zničily a stále ničí životy statisícům občanů a mnozí z nich se dnes nacházejí na hranici chudoby.
Buržoazie mluví o ,,sovětské okupaci“, která probíhala v ČSSR v letech 1968-1989. Tuto ,,okupaci“ se neustále snaží ztotožňovat s německou okupací za 2. světové války. Už jen to je důkazem morálního úpadku současného buržoazního systému. Jsou zde přehlížena, ignorována a překrucována historická fakta, která jsou přizpůsobena buržoaznímu systému tak, aby se lidé báli komunismu natolik, aby s ochotou přijímali dnešní vykořisťovatelský systém. Buržoazie však obelhává i sama sebe. Pokud tvrdí, že za ,,sovětské okupace“ v letech 1968-1989 zemřelo přes 200 Čechoslováků, tak za německé nacistické okupace v letech 1939-1945 zemřelo 360 tisíc Čechoslováků, což je obrovský rozdíl. Navíc, ,,oběti sovětské okupace“ jsou tradičně každým rokem navyšovány. Sovětský zásah v roce 1968 na území ČSSR nenastolil žádnou okupaci. Byly snad stavěny koncentrační tábory a byly vyhlazovány statisíce lidí? Žili si snad Čechoslováci v 70. a 80. letech v bídě, jako žili za druhé světové války? S nacistickou okupací v Československu v letech 1939-1945 můžeme srovnat akorát tak imperialistické zločiny typu fašistického puče v Chile roku 1973 či válku v Jugoslávii v 90. letech. Za celé období socialismu bylo Československo svobodnou a soběstačnou zemí, která se neangažovala v násilných imperialistických operacích, které ve světě připravovaly o život desítky milionů lidí. To platilo i po sovětském zásahu v roce 1968, který byl ostatně vynucen reakčními plány poražených tříd na svržení socialismu a restauraci kapitalismu. Oproti tomu je dnes z České republiky nesvobodná země, závislá hospodářsky a vlastně i politicky na imperialistickém světu, který si z České republiky udělal svého vazala. 70% výrobních prostředků patří zahraničnímu kapitálu, legislativa ČR je závislá na monopolech EU. Čeští poslanci, zvolení českými občany, klečí před buržoazními pány v Belgii a jsou ochotni praktikovat na občanech ČR jakýkoliv imperialistický experiment typu šílených ekonomických a sociálních reforem apod. Dnes se Česká republika angažuje v násilných imperialistických operacích (Afgánistán, Kosovo, Irák), ve kterých pracující zabíjejí pracující jiných států kvůli tomu, že z toho několik jedinců bohatne. Už tím, že Česká republika je závislá na imperialistických organizacích, je zotročená. Většina zemědělství a průmyslů byla zlikvidována a čeští občané jsou nuceni přijímat chleba a mléko z imperialistického světa.
Sovětský zásah navíc život československých pracujících nijak nepoznamenal. Životní úroveň pracujících byla v 70. a 80. letech rozhodně vyšší, než je životní úroveň pracujících dnes. Za „sovětské okupace“ měl socialistický stát peníze na financování bezplatného zdravotnictví a školství, na výhodné manželské půjčky apod. Oproti tomu dnes za ,,demokracie a svobody“ nemá kapitalistický stát peníze na nic a je naopak díky šílené privatizaci v 90. letech zadlužen.
Buržoazie mluví o uzavřených hranicích, o nedostatku zboží, o nedostatku možností. Ano, za socialismu nebyla možnost, aby jeden bohatl na úkor druhých. Nebyla možnost, aby šikovný dělník skončil na ulici jako žebrák. Nebyla možnost, že otec, který živil rodinu, odešel ráno do práce, z které byl odpoledne vyhozen. Nebyla možnost života pod mostem, nebyla možnost vydělávání svým vlastním tělem. Protože socialismus se o pracující uměl postarat a to je to, co kapitalismus nikdy neumí a nikdy umět nebude. Oproti tomu je dnes v kapitalistické České republice možnost skončit na ulici, možnost bydlení pod mostem či možnost přijít o práci na několik let. V ,,zotročeném“ socialistickém Československu nikdo netrpěl hladem, nikdo nebyl soužen nezaměstnaností. Dnes ve ,,svobodné“ a ,,demokratické“ České republice kolem 10% občanů nemá práci.
Nedostatek zboží za socialismu? To je klam, který je mnohdy používán antikomunistickou propagandou. To, co socialistický člověk potřeboval, si mohl koupit, když měl hlad, mohl si koupit jídlo. O frontách na banány již bylo také hodně řečeno. Rozdíl mezi dřívější frontou na banány a dnešní frontou na práci je ten, že když člověk stál frontu na banány, banány dostal, když dnes stojí člověk frontu na práci, stojí ji zbytečně a práci nemusí do konce života dostat! Dnešní obrovský dostatek zboží je pracujícím většinou stejně k ničemu. Málokterý má možnost koupit si patnáct typů LCD televize či třicet druhů sáčků bonbonů. Navíc kapitalistická výroba, která není určována poptávkou, ale chtivostí kapitalisty po zisku, způsobuje krizi z nadvýroby, nezaměstnanost, a to pracujícím ničí život daleko více, nežli dřívějších 10 druhů bonbonů místo současných 30.
Uzavřené hranice? Když měli Američané desítky vojenských základen v západním Německu a hrozilo vypuknutí 3. světové války, byla situace asi složitější než dnes, kdy už Američané a jiné imperialistické organizace naši zemi hospodářsky a politicky ovládli! Takže uzavření hranic si žádala tehdejší doba. Ale není pravdou, že by se za socialismu nikdo nepodíval za hranice. Naopak. Pracující měli daleko více možností cestovat po světě, než mají dnes. Tehdy se bez větších finančních problémů podívali do socialistických zemí a s menšími komplikacemi i do kapitalistických. Občané kapitalistických republik neměli také zcela volné cestování do socialistických zemí, byli např. školení a byli především daleko více omezení finančním nedostatkem a bídou, kterou pracujícím samotný kapitalismus přináší. Pokud buržoazie tvrdí, že za socialismu pracující zotročoval plot nabitý elektrickým proudem, který byl překročitelný, dnes pracující zotročuje finanční kapitál, který se tak lehce jako plot překročit nedá!
Buržoazie samozřejmě používá řadu demagogických ,,argumentů“ o zotročení Československa za socialismu. Nemluvím o žvástech, že prý StB vraždila nepohodlné osoby, o lžích ohledně politických procesů či o nesmyslných lžích o vraždění emigrantů na hranicích. Princip je však ten, že zatímco socialismus udělal z otroků svobodné občany Československa, kapitalismus Československo zničil totálně a ze svobodných občanů udělal žebráky a otroky. Právě proto, že kapitalismus dnes zotročuje několik milionů pracujících v ČR, vymýšlí zotročování za socialismu. Lidé si musí uvědomit, že za socialismu byli svobodní, že byla dodržována základní lidská práva, kdežto dnes jsou základní lidská práva totálně ignorována. Kdo tedy zotročil naší zemi? Nebyli to komunisté, nebyla to StB, nebyla to Pohraniční stráž. Byl to finanční kapitál v rukou vykořisťovatelů a zlodějů. Protože v režimu, kde peníze znamenají vše a člověk nic, se svobodně žít nedá! Jen ta země je svobodná, ve která není vláda kapitálu a buržoazie. Ve které si pracující vládnou sami se svou vůdčí silou – komunistickou stranou!
PKR
www.komsomol.tym.cz