PŘED 114 LETY SE NARODIL KLEMENT GOTTWALD
Přidáno v pátek 26. 11. 2010
23. 11. 1896 se narodil jeden z nejvýznamnějších představitelů KSČ a československého dělnického hnutí, jedna z největších osobností Československa 20. století, soudruh Klement Gottwald.
Politicky aktivním byl od svých šestnácti let, od roku 1912, kdy začal působit v sociálně demokratické mládeži a dělnické tělovýchovné jednotě ve Vídni, kde se vyučil truhlářem. Od roku 1915 sloužil jako rakouský voják na frontách 1. světové války, odkud v roce 1918 dezertoval. V letech 1918 - 1920 sloužil v čs. armádě, poté se vrátil ke svému původnímu povolání a pracoval jako truhlářský dělník v Rousínově, kde se účastnil v prosinci 1920 generální stávky a v roce 1921 založení KSČ. 1921 - 1926 působil jako funkcionář KSČ na Slovensku, kde řídil komunistické listy Pravda chudoby a Hlas ľudu, pracoval také jako redaktor časopisu Spartakus.
Od roku 1925 byl členem ÚV KSČ. Měl obrovskou zásluhu na bolševizaci KSČ v roce 1929, která překonala vnitrostranickou krizi. Bolševizace KSČ byla prosazena na V. sjezdu v roce 1929, který zvolil soudruha Gottwalda generálním tajemníkem KSČ. V ten samý rok se stal i poslancem Národního shromáždění.
Aktivní činnost soudruha Gottwalda se nelíbila režimu Československé republiky, a tak byl v letech 1934-1936 soudruh Klement Gottwald v ČSR trestně stíhán. Před zatčením se nejdřív skrýval po některých místech v Československu, brzy však odešel do ilegality do Moskvy, kde se podílel na vzniku linie lidové fronty proti fašismu a proti válce a na přípravě VII. kongresu Komunistické internacionály (1935 byl zvolen tajemníkem jejího výkonného výboru). Do ČSR se vrátil v únoru 1936.
Po Gottwaldově návratu do Československa varovala KSČ, v čele se soudruhem Gottwaldem, před fašismem. Samotný soudruh Gottwald důrazně varoval představitele Československé republiky před nacistickým Německem. Po podepsání Mnichovské smlouvy odjel Klement Gottwald v listopadu 1938 do Moskvy, odkud až do osvobození ČSR řídil v čele moskevského vedení KSČ práci strany doma i v emigraci.
Po 2. světové válce se Klement Gottwald zasazoval o lidový charakter osvobozeného Československa. Podílel se na vypracování Košického vládního programu a 4. dubna 1945 se stal náměstkem předsedy košické vlády. Byl také zvolen za předsedu Národní fronty. Klement Gottwald vedl KSČ k volebnímu vítězství v roce 1946, ve kterém KSČ dosáhla vysokého volebního výsledku - 40%. Po těchto vítězných volbách byl Gottwald jmenován předsedou Československé vlády.
Soudruh Gottwald byl jedním z vůdců dělnické třídy k vítězství v Československé republice v únoru roku 1948, kdy padla buržoazní vláda a k moci se pod vedením soudruha Gottwalda dostala dělnická třída v čele s KSČ. 9. 5. 1948 se Gottwald zasloužil o schválení nové ústavy ČSR. 14. 6. 1948 byl soudruh Klement Gottwald zvolen československým prezidentem. Stal se prvním dělnickým prezidentem Československa. Byl prvním vůdcem československé dělnické třídy v budování socialismu, jehož generální linie byla vyhlášena IX. sjezdem KSČ v roce 1949. Po vítězství dělnické třídy v Československu, tedy pod vedením KSČ, následovalo budování socialismu, především bylo zahájeno znárodňování bank, továren atd.
Budování socialismu bylo zahájeno po sovětském vzoru. Soudruh Gottwald byl blízkým spolupracovníkem J. V. Stalina, jehož pohřbu se Gottwald účastnil a ke kterému 6. 3. 1953 vedl československou stranickou a vládní delegaci. Po návratu do Československa se jeho zdravotní stav zhoršil a ještě více se projevila srdeční choroba, které soudruh Gottwald 14. 3. 1953 podlehl. Gottwaldovo tělo bylo nabalzamováno a bylo umístěno do prostoru Národního památníku v Praze na Vítkově. V roce 1962, po revizionistickém útoku na marxismus-leninismus, bylo tělo soudruha Gottwalda zpopelněno a popel uložen tamtéž. Po kontrarevoluci v roce 1989, byla Gottwaldova urna přemístěna na pražské Olšanské hřbitovy.
Soudruh Klement Gottwald byl skutečně významným československým státníkem a politikem, který se významně podílel na budování socialismu v osvobozeném Československu a pomohl postavit Československo na nohy. Revizionistická politika N. Chruščova v Sovětském svazu se bohužel na začátku 60. let začala projevovat i v Československu. Byly zahájeny útoky na J. V. Stalina, Klementa Gottwalda a na 50. léta. Začaly být ospravedlňovány politické procesy s kontrarevolucionáři typu Milady Horákové. Začala být odsuzována poválečná politika KSČ, která byla sice tvrdá, ale musela být taková, protože Československo se po 2. světové válce nacházelo v těžké situaci, kdy hrozila např. americká invaze. Na to se však na už na začátku 60. let zapomnělo. Následně byl odstraněn pomník J. V. Stalina v Praze a v roce 1962 bylo zpopelněno tělo soudruha Gottwalda, což byl čin, který zhanobil Gottwaldovu památku. Tímto činem byl soudruh Gottwald zneuctěn a jeho role v československém dělnickém hnutí byla podceňována. Po kontrarevoluci v roce 1989 se však útoky na soudruha Gottwalda zvětšily a nabyly formy antikomunistické nenávisti. V současné době je soudruh Gottwald považován za zločince a za vraha. To, že byl jedním z politiků, kteří pomohli zotavit Československo z válečných škod, je přehlíženo a zapomínáno.
Pamětníci, kteří soudruha Gottwalda zažili, na něj většinou nedají dopustit. To se projevuje především v KSČM. Naopak, oportunističtí funkcionáři KSČM se od Gottwalda distancují a nazývají ho rovněž zločincem a vrahem, stejně jako to dělá antikomunistický systém. Proč tolik vadí soudruh Gottwald dnešnímu režimu? Odpověď je jednoduchá. Soudruh Gottwald byl vůdcem dělnické třídy k vítězství a byl jedním z představitelů budování socialismu po roce 1948. Tato významná osobnost dělnického hnutí musí zákonitě buržoaznímu státu vadit. Proto je soudruh Gottwald pomlouván a hanoben. Ze stejných důvodů je pomlouván i J. V. Stalin, jehož životní úloha v dělnickém hnutím byla rozhodující a velmi přispěla k vítězství socialismu v ČSR po 2.světové válce. U nás, v České republice, se stal soudruh Gottwald ,,obětí" antikomunistického výkladu dějin. To se projevilo i na jaře roku 2010, kdy zlínská radnice zbavila čestného občanství soudruha Gottwalda, který se velmi podílel na rozkvětu Zlína (později Gottwaldova) po 2. světové válce. Gottwaldovi jsou např. vyčítány politické procesy v 50. letech, které však byly vzhledem k situaci nevyhnutelné.
V činnosti soudruha Gottwalda pokračoval po jeho smrti i další významný představitel KSČ, Antonín Zápotocký.
Buržoazii vadí významní komunisté, proto jsou také dnes pomlouváni. Takových osobností se buržoazie bojí. Soudruh Gottwald nebyl vrahem a zločincem, nýbrž byl významnou osobností nejen pro KSČ, ale pro celé Československo. Jeho úloha v budování socialismu, v poválečném Československu, se dá jen těžko zpochybnit.
Čest památce soudruha Gottwalda!
Petr Kračmar
www.komsomol.tym.cz